28. 01. 2020
Veřejné zakázky v praxi: Národní elektronický nástroj – pohled zpět i vpřed
Zdroj: Veřejné zakázky v praxi, leden 2020
Když se řekne NEN, vybaví se zadavatelům Národní elektronický nástroj. Tedy elektronický systém umožňující administraci veřejných zakázek v elektronické formě. Systém, který je pro většinu ústředních orgánů státní správy povinný a naopak pro nemalou část zadavatelů české republiky zcela dobrovolný. Jaká je však jeho podstata? A co všechno zadavatelům nabízí?
O NEN bylo a ještě bude na psáno mnoho. V minulosti se o něm psalo víceméně výhradně negativně. Avšak nyní zjevně pozitiva nástroje jeho zápory převyšují. Odpověď na otázku, zda tomu tak skutečně je, hledají následující řádky.
Počáteční kroky
Jak uvádí Strategie elektronizace zadáváni veřejných zakázek pro období let 2016-2020: ,,Ministerstvo pro místní rozvoj vyvinulo Národní elektronický nástroj (NEN) pro zadávání veřejných zakázek s cílem zavést moderní informační a komunikační technologie do procesů zadávání veřejných zakázek a zajistit dostupnost elektronického nástroje umožňujícího komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky 100 % zadavatelů, nikoli pouze ústředním orgánům státní správy, a to v souladu s cíli Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011-2015.“
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si tak stanovilo nemalý cíl. Podařilo se mu jej realizovat v roce 2014, jelikož k 5. 8. 2014 uložila ministryně na základě usnesení vlády č. 628 z 30. 7. 2014 k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek zahájit otevřený zkušební provoz NEN, v jehož rámci budou moci zadavatelé ve smyslu ust. § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) a ust. § 2 zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, ve znění pozdějších předpisů („koncesní zákon“) testovat funkčnost NEN ve zkušebním prostředí.
Fakticky byl provoz NEN spuštěn od ledna 2015 s tím, že k ostrému provozu – možnosti zadávat v NEN veřejné zakázky v souladu s pravidly ZVZ a koncesního zákona – došlo v srpnu téhož roku. Jako jeden z prvních zadavatelů jej začal samozřejmě využívat jeho autor, MMR. Nebylo však jediné a brzy se k němu připojili i další zadavatelé, jako například Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo kultury, přestože užívání systému bylo v roce 2015 stále na bázi dobrovolnosti zadavatelů.
V roce 2016 byl NEN upraven tak, aby zadavatelé mohli realizovat veřejné zakázky v souladu se ZZVZ, který kladl důraz nejen na jejich zadávání, ale nově i na dodržování pravidel elektronické komunikace zadavatele v zadávacím řízení.
Smysl národního elektronického nástroje
Podíváme-li se na vývoj systému NEN, lze v něm vypozorovat i smysl sledovaný MMR: vytvořit elektronický nástroj, který všem zadavatelům umožní realizaci (nejen) tzv. elektronického zadávání veřejných zakázek. Daný cíl hodlalo MMR splnit komplexně, tzn. že NEN měl (musel) umožňovat zadávání všech typů veřejných zakázek všemi zadavateli, na něž dopadá povinnost zadávat podle ZZVZ, ale musel se rovněž flexibilně přizpůsobit zadavatelům, kteří se dobrovolně rozhodnou postupovat podle ZZVZ.
NEN měl rovněž zajistit pružnost zadávání všemi zadavateli v rámci jejich vnitřních předpisů a v souladu s jejich „zadávací“ praxí. Dále mu bylo uloženo nabídnout možnost sdílet data prostřednictvím dalších systémů eGovernmentu, relevantních interních systémů zadavatelů a dodavatelů a rovněž možnost budoucí rozšiřitelnosti systému NEN směrem k dalším fázím eProcurementu, zejména k elektronickému objednávání a fakturaci.
Cíle, jež měl NEN v tak krátké době splnit (jeho vývoj v podstatě probíhal v letech 2012-2014), byly na jeden systém relativně velké – což také patří k důvodům, proč pro něj bylo obtížné stát se okamžitě po svém vytvoření konkurenceschopným vůči jiným elektronickým nástrojům, které na poli veřejných zakázek již několik let fungovaly. Na druhé straně však MMR sledovalo nutnost zajistit všem zadavatelům zadávajícím podle pravidel ZZVZ komfort jednotného systému, přestože zpočátku ne tak uživatelsky přívětivého, avšak funkčního.
Funkce systému
Podíváme-li se na hlavní funkce NEN, tou základní je, že jde o elektronický nástroj podle § 28 odst. 1 písm. i) ZZVZ. NEN je tedy programovým vybavením, které je spojeno se sítí či službou elektronických komunikací a umožňuje jejím prostřednictvím příjem: nabídek; předběžných nabídek; žádostí o účast; žádosti o zařazení do systému kvalifikace dle § 166 odst. S ZZVZ; žádostí o účast či návrhů v soutěži o návrh; nebo aukčních hodnot v elektronické aukci – a to v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat i pořízení záznamů o provedených úkonech,jež tvoří nedílnou součást jejich programového vybavení.
NEN rovněž ve svém základu plní funkci profilu zadavatele, tzn. že je elektronickým nástrojem, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na němž zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám. Ne všechny elektronické nástroje obě výše uvedené funkcionality plnily již od počátku svého fungování tak jako NEN. Bylo to zřejmé především v říjnu 2018 při přechodu zadavatelů na plnou elektronizaci komunikace v zadávacím řízení.
Proč používat právě NEN?
Především proto, že nejde jen o tzv. komerční elektronický nástroj, ale o elektronický nástroj státu, což eliminuje situace jako ukončeníprovozu elektronického nástroje wze dne na den“, jak se v minulosti některým provozovatelům systém u elektronického nástroje podařilo. Na druhou stranu skutečnost, že NEN představuje elektronický nástroj státu, znamená jistou nepružnost v rozvoji systému. MMR je totiž coby veřejný zadavatel ve smyslu ZZVZ povinno veškeré jím požadované plnění, tedy i případný rozvoj a úpravy NEN, realizovat výhradně jako veřejnou zakázku – tj. jako veřejnou zakázku, jež musí být zadávána v souladu s pravidly ZZVZ. Uvážíme-li v této souvislosti množství elektronických nástrojů, pak prosazení NEN a jeho zefektivnění dalo MMR nemalou práci, avšak s kladným výsledkem.
Další důležitou vlastností NEN tvoří jeho komplexnost. Na rozdíl od mnoha komerčních elektronických nástrojů dává zadavatelům možnost využívat všechny instituty pro elektronické zadávání veřejných zakázek, ať už se jedná o elementární funkcionalitu v podobě elektronického podávání nabídek, o možnost šifrování nabídek dodavatelů, či elektronickou aukci nebo dynamický nákupní systém.
Zadání VZ neznamená jen využití elektronického nástroje po dobu běhu lhůty pro podání nabídek. Nástroj je nutné mít aktivní i minimálně po dobu 2 let uveřejňování dokumentů vztahujících se k VZ. Zadavatel je tedy v souladu s vyhláškou č. 168/2016 Sb. povinen zajistit uveřejnění všech dokumentů a informací, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, minimálně po dobu 2 let od jejich uveřejnění.
V neposlední řadě je NEN všem zadavatelům a dodavatelům poskytován zdarma, bez ohledu na množství veřejných zakázek, jež zadavatelé v systému realizují, anebo dobu, po kterou budou NEN využívat. Jedná se o nespornou výhodu zejména pro ty z nich, kteří zadávají jednu „velkouu veřejnou zakázku ročně a nechtějí hradit nemalé poplatky komerčním elektronickým nástrojúm.
Budoucnost NEN se bude odvíjet od jeho schopnosti pružně reagovat na změny systémů elektronického zadávání a na konkurenční elektronické nástroje.
Mezi zásadní výhody NEN lze zařadit i rozsáhlou metodickou podporu MMR v podobě bezplatných školení, metodických příruček či hotline linky nebo možnost využívat systém zkušenými zadavateli v jeho zjednodušené verzi či v té plné, po níž nejvíce sahají zadavatelé začínající. Podíváme-li se na pozitiva NEN nejen ze strany zadavatele, patři k jeho nesporným výhodám zvýšení transparentnosti zadáváni, přičemž systém poskytuje informace o veřejných zakázkách na jednom místě a všem zainteresovaným osobám jsou (opět) zdarma poskytovány informace o veřejných zakázkách podle jejich výběru.
Budoucnost NEN
NEN je na poli elektronických nástrojú nejmladším členem, ale nikoliv nevýznamným. Svou roli hraje i fakt, že na základě usnesení vlády č. 467/2017 z 21.6.2017, o uložení povinnosti využívat Národní elektronický nástroj při zadávání veřejných zakázek, a usnesení vlády č. 408/2018 z 19.6.2018, o změně usnesení vlády č. 467 z 21.6.2017, byla veřejným zadavatelúm podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZZVZ – tj. ústředním orgánúm státní správy – uložena povinnost od 1.7.2018 používat NEN pro zadávání veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 500 tis. Kč bez DPH. Díky tomu systém v současné době pokrývá zhruba 20 % trhu veřejných zakázek.
MMR se snaží vyjít vstříc všem požadavkúm uživatelú systémů NEN, ačkoliv jsou často protichůdné. Nicméně vyslyšelo připomínky zadavatelů týkající se pomalé odezvy systému a začátkem roku 2020 plánuje nasazení nové verze provozované v prostředí HTML 5, jež odezvy systému několikanásobně zrychli. Současná verze pro zadavatele bude dostupná spolu s novou verzi minimálně po celý rok 2020, přičemž bude možné pracovat současně v obou těchto verzích.
Spolu s novou verzí NEN dojde i k úpravě vzhledu prostředí a větší uživatelské přivětivosti pro zadavatele. MMR společně s nasazením nové verze pro zadavatele plánuje rozsáhlou informační a školící kampaň. Od roku 2015 zdarma proškolilo přes 6 000 uživatelů z řad zadavatel u i dodavatelů a více než 1 500 uživatelů absolvovalo e-learningový kurz NEN.
Má NEN šanci být konkurenceschopný?
Bezpochyby má. Svědčí o tom stávající závěry statistik: Například v průběhu září 2019 narostlo využívání NEN při zadávání veřejných zakázek o 10 733 604 633 Kč bez DPH na 227 337 658 218 Kč bez DPH. Celkový počet zadávaných veřejných zakázek stoupl na 63 882. Počet zadavatelů užívajících systém NEN činí 1 582 a počet dodavatelů vzrostl na 13 669, přičemž v letech 2018 i 2019 činil nárůst v prúměru více než 100 nově zaregistrovaných dodavatelů týdně.
SHRNUTÍ
Rok 2020 by měl být pro NEN plný změn, ale zároveň i poklidný. O poklidný rok půjde pro zadavatele, neboť budou zadávat VZ v nové a rychlejší verzi. Neočekávají se tedy výrazné změny samotného prostředí ani postupů pro zadávání VZ. Z pohledu MMR jako správce NEN však bude letopočet 2020 rokem upevňování a zkvalitňování systému, tzn. že bude neustále pracovat na jeho bezproblémovém provozu.
Ing. Jan Ségl
Ministerstvo pro místní rozvoj
Převzato z: Veřejné zakázky v praxi, leden 2020
Další novinky: